Dýmka od Petra Vobořila je moje čtvrtá dýmka a druhý bulldog. I když ta první je spíš buldoček. Český. Zaujala mne na stránkách pana Petra, neodolal jsem a zakoupil ji pro svou potěchu.

Je to kus dřeva, 92 gramů v zubech člověk dlouho neudrží, ale to mi vyhovuje, protože rád kouřím tzv. „z ruky.“ Je namořena do čokoládo-kaštanového odstínu. Nejtmavší z mých dýmek. Její hlavička je ozdobena dvěma soustruženými zápichy a kónický vrchol jí dodává eleganci. Naopak spodek hlavičky, říkejme mu zadek, je poměrně těžký a dýmce propůjčuje tvar vhodný do dlaně pro dlouhá lenošivá večerní pokuřování na balkóně. Jako vhodnou rekvizitu jsem při focení použil popelník z litého skla, který jsem zakoupil na dovolené v Telči. Krásná vzpomínka!

Nejlepší na dýmce je její krček, který je blízko hlavičky přísně šestihranný a vypadá, že je spíše vyroben z nějaké maticové šestihranné oceli než z briarového kořene. Směrem k náústku se šestihran zužuje a ploští, až dvě ze šesti hran zcela zmizí. Kuřák tedy svírá ve svých ústech zploštělý konec šestihranu bez dvou hran — kosočtverec. Náústek je ozdoben šestihrannou „maticí“ z javoru a modrou značkou, typickou pro všechny dýmky pana Petra. Díky za ni!

Další dýmku si musím pořídit s myšlenkou vhodnosti na špacír. Tedy lehkou a malou, protože na dlouhé courání mne na podzim asi moc neužije.