Žlutá kunda

Přes přisprostlý titulek je tohle veskrze slušný článek — pojednává totiž o dýmce italské firmy Brebbia, která své dýmky zdobí akrylovými náústky a kosočtverečnatým logem navrchu. Krom toho je to vánoční dárek od mé milované a to je slušná holka! No… Mám to sem prý napsat. Rodiče mi vždycky říkali, že se mám stále chovat slušně, díky mami, ale copak je kouření dýmek něco slušného? Copak se dnes nemůže cítit muž jako utiskovaná menšina? Má k tomu snad málo příležitostí? To máte tenhleten gender, příští zimu si nejspíš už nikde uvnitř ani nezapálí a mužnou zábavu aby pohledal. Proto zde nazývám věci pravými jmény, krom toho Pecina si začal!


Princátko

Tuhle nádheru pro mne před loňskými Vánoci vyrobil na přání Radek Jůza, který vyrábí dýmky ve své dílně pod značkou RX pipes. Nečekal jsem, že takový hromotluk, jako je Radek, vyrobí dýmku malou, elegantní a lehkou, která vypadá, že má velmi křehkou konstrukci. Radku, moc se ti povedla, děkuju ti za ni!


Koróna není Corona

Píši tenhle článek na Silvestra 2016, protože i když mám nafoceny dvě další dýmky, které jsem ještě nezveřejnil na blogu, tak světlo, rachejtle, prskavky a zapalovače patří ke konci roku stejně, jako amputované prsty a popálené tváře nejrůznějších adeptů Darwinovy ceny. A tohle je o zapalovači. Skoro nejlepším dýmkovém zapalovači vůbec, ale popořádku.


Vánoční rajčatový rustik

Tuhle krasavici, dýmku tvaru Tomato, jsem dostal týden před Vánoci od mojí Kotrmelíny, protože je to nedočkavá holka, pokud jde o cizí i její vlastní dárky. Mám z ní velkou radost, tedy z obou mám radost, protože jiné rajčátko ještě ve své sbírce nemám! Když jsem ji vybaloval z plátěného pytlíku, třásl jsem se nedočkavostí, co to bude za nádheru, protože i přes plátno jsem zaznamenal, že nejde o hladkou dýmku. Mám tak ve své sbírce první dýmku v provedení rustik! Dvojnásobné Bingo.


Bulldog s chladičem z roku 1944

Tento nový přírůstek do mé sbírky mám rád, protože je na ní trochu vidět, že už má něco za sebou, ale pořád dokonale slouží svému účelu — dýmání, hulení a čadění, které nám za chvilku zatrhnou v hospodách a barech. Na poměry si však zanadávám někdy jindy. Zpět k dýmce. Fešácky klasická dýmka je od firmy L & H Stern — LHS — z válečných dob a byla vyrobena v imperialisty v Americe roku 1944. Hugo a Ludvig Sternovi vyráběli dýmky už od roku 1893, ale až v roce 1911 založili firmu L & H Stern, která v Brooklynu vyráběla dýmky až někdy do roku 1960.


Malý Peterson. Standard System

Teploty se snižují, tělo je čím dál tím více omotáváno vlněným či prošívaným oblečením. Nos a ústa jsou zpod šály vysunuty jen tolik, aby je neožehla sirka zapalující dýmku. Miluju podzim i zimu a nemám rád léto, ale kouření dýmky vyžaduje přeci jen teplotu výrazně nad 0 °C. Aktuální teplotní nepohodu se pokouším kompenzovat velikostí dýmky. Protože mám většinou větší dýmky, rozhodl jsem se sehnat ke svým menším (Zulupanelka) ještě další, se kterou budu do hodiny hotov aniž bych zmrznul. Naštěstí jsem padl na dosud nekouřenou dýmku z druhé ruky — malý billiard Peterson 31 ze série Standard Quality Smooth.


Zamračený podzim v bučinách

Rok utekl jako voda a zase je tu podzim a můj pravidelný fotografický kurz ve Voděradských bučinách, který pořádám na jaře a na podzim. Letos nás vyrazilo šest jako vloni a asi do 16 hodin jsme se prodírali hustým mlázím, chodili kolem stříbrných kmenů vysokých buků a povídali si o focení a o životě. Nebylo sice moc hezky, ale nakonec si dobré fotografie odnesl každý a užili jsme si krásný den. A o to jde především.


Otevřené sklepy — sv. Martin na Hustopečsku

O tomto víkendu se konal další Festival otevřených sklepů — tentokrát v okolí Hustopečí, Rakvic a Zaječí. Byla zima jak v morně. Vítr hvízdal po strništích i prázdných vinicích, proto se návštěvníci i vinaři setkávali pouze v teple vinných sklepů. Organizátorům jsem zaslal přes 120 fotografií, ale svůj výběr zde na blogu jsem podřídil onomu temnému podzemí.


Bagr z briaru

Ačkoli toto není příspěvek odhalující novou dýmku v mé sbírce, tak s dýmkami v mnohém souvisí, ale popořádku. Přestože na bradě nosím pěstěný polovous, je třeba jisté partie mužného těla porostu zbavovat. Samozřejmě myslím líce a krk, vy sprosťáci! Je totiž třeba udržovat linii vousů zarovnanou a krk vkusně zaholen. Jedině tak odlišíte džentlmena od digitálního nomáda, který se vrátil z objevné cesty po světě. Dříve se těmto podivínům říkalo — považte — zálesák!


Panelový štíhlý billiard Savinelli

Panelka „Savinelli Giubileo D’Oro vzor 506“ z roku 1967 je moje druhá starší dýmka, kterou jsem si pořídil. První byl zahnutý komín. Savinellka je takový hranatý kolibřík, asi stejně malý jako moje Zulu, za slabou hodinku je kotlík prázdný. Ideální doplněk k mým větším dýmkám, které si dožadují mé poroznosti dvě hodiny. I tři. Nedávná péče zvýraznila její hezkou kresbu i třítečkovou ozdobu náústku. A protože už jsem si s ní několikrát užil, chutná čistě po virginii a perique, lehká příchuť starších tabáků je tatam.