Druhý čtvrtý bulldog

Dýmka od Petra Vobořila je moje čtvrtá dýmka a druhý bulldog. I když ta první je spíš buldoček. Český. Zaujala mne na stránkách pana Petra, neodolal jsem a zakoupil ji pro svou potěchu.


Trojúhelníkovitý billiard

Setkali jsme se v přítmí Etrafiky – zahlédl jsem ji koutkem oka, cvrnkla mne do nosu, prsty ji nestydatě ochmataly – a už je moje! Je to moje třetí dýmka a už druhá od Honzy Kloučka.

Billiard s elegantně prohnutým náústkem a krásně žíhanou hlavičkou, která vyniká svým excentricky trojůhelníkovým tvarem. Hlavička je ručně (hand cut) opracovaná, a proto ne úplně dokonale symetrická. Na troubel „nasazena“ lehce mimo osu trojůhelníku hlavičky. Nejsem si jist, zda jsem to popsal úplně dokonale, ale z fotografií je to myslím dobře vidět.


Španělský billiard velké Ź

Opravdu to netrvalo dlouho — tři týdny po mé dýmkové premiéře mám doma další krásný dýmkový úlovek – klasiku klasik – billiard rovný jako střela. Je od vousatého španěla Roberta Marcose Vierveijzera, který vyrábí dýmky pod značkou Markuź Pipes. Zespodu na troubeli i na pytlíku jímž je dýmka zaopatřena je vyraženo či vyšito velké písmeno „Ź“. Sice vůbec netuším, jak se to vyslovuje, ale písmeno je to sličného tvaru, jako sama dýmka. Je ozdobena pouze tenkým kroužkem z olivy. Jinak je celá nádherně medová, měkce a pravidelně žíhaná, nahoře zaoblená a dole okatá. Umně posazená do dřeva!


Buldog a ptačí oči

Je to tady! Bránil jsem se tomu, co se dalo, ale zdá se, že je to silnější než já — pořídil jsem si dýmku, tabák a sirky. Prozatím trénuji především nošení dýmky, dále skus, škrtání sirkou, nádech a úsměv. Skutečné kouření je pro mne totiž zatím dosažitelné, jako bájná Atlantida. Na rozdíl od hledačů tohoto bájného světadílu si nemusím vystačit s Platónovou „Timaios a Kritias“, ale nasávám (kašlaje štiplavý kouř) informace ze všech možných zdrojů.

Ptačí oči? Buldog?

Jasně, to je ta krásná dýmka na fotkách, je od českého fachmajstra Jana Kloučka, který stojí za značkou JanPipes. Vyrábí dýmky klasických tvarů, dokonale řemeslně zpracované, pokud mohu posoudit z těch několika kusů, které mne málem zruinovaly, když jsem je spatřil. Odnesl jsem si však jen jednu — krásně zbarvenou hladkou dýmku typu Buldog. Tento tradiční typ dýmky pochází z Čech a zrodil se někdy ve 20. letech minulého století, pokud jsem to dobře pochopil. Kresbu tvoří kombinace ptačích očí, na hlavičce je najdete nahoře i vespod, a plamenů se straight grain. Je dole baculatá, to já rád, jak krásně sedí v dlani!


Fotokurz v květnu 2016

V sobotu jsem pořádal další fotografický kurz v Praze, kde se sešla skvělá parta deseti fotografů, a proto jsme na ně byli hned dva lektoři. Já a moje drahá Martina ♥. Dopolední část jsme strávili v HUBu, kde mi poskytli skvělý prostor na teoretickou část kurzu, který rád využiji i příště. Ve dvě hodiny jsme se vydali fotit a až do 22 hodin jsme prošli Prahou po pravém břehu Vltavy, abychom po setmění fotili na Hradčanském náměstí. A skoro tam zmrzli, jaký se zvedl studený vítr. Sám jsem moc nefotil, protože jsem se věnoval ostatním a večer šel můj stativ z ruky do ruky.

Fotografické kurzy jsou pro mne velká zábava, baví mne povídat si s fotografy o focení, učit je používat fotoparát i přemýšlet o kompozici. Toto byl první letošní kurz, trochu jsme se totiž bál, že na začátku mého podnikání změn se mi budou ozývat klienti, kteří chtějí něco vyfotit, to se naštěstí neděje, a proto se s klidným srdcem mohu vrátit k této skvělé zábavě, vypisovat kurzy podle libosti i svého volného času. Mám z toho opravdu radost, proto jsem připravil i novou verzi stopadesáti stránkové prezentace na úvodní teoretickou část a vypiloval emailové zprávy, které účastníkům posílám. Posuďte sami na odkazech níže.

Mimochodem, další kurz pořádám v Praze 25. června.

Úvodní fotku má na svědomí kamarád Ondra se svým mobilním fotoateliérem, kterého jsme potkali u Lennonovy zdi. Díky Ondro!


Otevřené sklepy na Strážnicku

Je to neuvěřitelné, ale první Festival otevřených sklepů, který jsem navštívil a fotil pro pořadatele se konal 17. dubna 2010. Od té doby jsem ho ani jednou nevynechal. Je proto jasné, že jsem musel vyrazit i na ten, který se konal letos 23. a 24 dubna na Strážnicku.


Kančí štětiny, hřebínky a jiné dárečky!

Hned na úvod musím říct, že mít svátek je požehnání, pokud tedy máte za (skoro) ženu Kotrmelínu! Už několik dní se totiž díky ní těším z nového mužského nářadí. Ale nepředstavujte si třeba sekeru nebo motorovou pilu – je to kartáč na vousy z dubového dřeva a kančích štětin, skládací hřebínek na vousy od Kapitána Fawcetta, olej na vousy Apothecary87 Original Recipe a konečně balzám na rty Mr. Natty!


Velikonoční výlet do Českého ráje

O velikonocích jsme s Martinou na dva dny vypadli z Prahy, bylo to třeba, protože od ledna, kdy jsem začal podnikat na volné noze, jsme v podstatě nikde nebyli. A Martina na tom není o moc lépe :-)

V telefonu letecký režim a v ruce Fuji X100, prošli jsme Český ráj, našli skvělý penzion a užili si první slunečné jarní dny. Na fotografiích tak najdete Zámek Hrubou Skálu a jeho okolí, hrad Valdštejn, okolní pískovcové skály i různá zákoutí. A krásný dům čp. 1294 v Turnově z roku 1923, postavený v duchu modernismu se znaky kubismu a doznívající secese s prvky Art deco – nádhera!

Musíme zase vyrazit na výlet. 


Jsou to dva roky

Teprve před dvěma lety jsem dostal důvod, proč slavit svátek Sv. Valentýna. Tehdy jsem totiž Martině u kafe předal hodinky, které si ode mne koupila a za několik týdnů ji pozval na víno. Byl to nejlepší obchod mého života. A taky jsem rád za to datum, protože se celkem dobře pamatuje na rozdíl od jiných.

Letos jsem Martině k druhému výročí našeho seznámení jedny hodinky dal.


Vánoční klobouky

Na Facebooku tyhle fotky sklidily velký ohlas, proto bych je rád měl i zde.

„Dnes jsme při procházce Prahou potkali prodejnu Tonak a neodolali jsme! Takové dodatečné Vánoce!“ Prohlásila Martina.

Od té doby jsem klobouk nesundal z hlavy, protože do zimní chumelenice je daleko lepší než čepice se štítkem. Už mám vyhlídnutých i několik dalších klobouků. A Martina jabysmet!