Knihu Trosečníci polárního moře jsem několikrát zcela bez dechu zhltl jako jinoch. Byl jsem velký čtenář a dobrodružné knihy jsem miloval. Tento příběh je nad jiné zajímavý proto, že je pravdivý. Knihu jsem měl tenkrát jen vypůjčenou. Mám proto velkou radost, že na bleším trhu, který pořádá Martina, se mi podařilo sehnat od pana Halabici první výtisk knihy z roku 1955. Je plná map, dobových fotografií (v dalších vydáních již nejsou) a ilustrací. Pokusím se ještě sehnat knihu z roku 1928, kdy úplně poprvé vyšla pod názvem Trosečníci na kře ledové.

Příběh přeletu Severního pólu vzducholodí Italia, vedené italským generálem Umberto Nobilem, a její ztrosktání nadaleko Špicberk bylo událostí roku 1928. Zejména pak záchranná mise. Nejdříve bylo třeba červený stan trosečníků nalézt, ten si totiž vesele driftoval sem a tam Severním mořem. Při rozsáhlé pátrací výpravě například zahynul můj další hrdina – polární objevitel Roald Amunsden – vydaje se trosečníky hledat narychlo sehnaným letadlem Latham 47. Po nejrůznějších peripetiích se podařilo sovětskému ledoborci jménem Krasin zachránit sedm polárníků ze šestnácti.

A co Běhounek? Posádka vzducholodi byla totiž složena ze 14 Italů, jednoho Švéda a Čecha – fyzika a spisovatele Františka Běhounka, který se expedice účastnil jako specialista na kosmické záření, díky přímluvě Marie Curie-Skłodowské. Čirou náhodou už několik let bydlím v ulici pojmenované po tomto skromném českém hrdinovi.

Tip: Tento příběh byl roku 1969 zfilmován v sovětsko-italské koprodukci – Červený stan; ČSFD 76 %. Amundsena si zahrál Sean Connery a i další obsazení je plné hvězd: Claudia Cardinale, Hardy Krüger, Peter Finch, Massimo Girotti, Mario Adorf, Nikita Michalkov a další. Oproti filmu je třeba říci, že se dosud nepodařilo nalézt trosky vzducholodia Italia. Po nárazu vzducholodi na led se totiž s devíti členy posádky utrhla kabina a všichni skončili s částí vybavení na ledu. Nešťastných sedm polárníků odlehčená vzducholoď odnesla neznámo kam a již je nikdo nespatřil. Trosky čekají na svého objevitele pravděpodobně na některém ze severských ostrovů. Pokud by totiž vzducholoď kdesi dopadla na led, tak by i po mnoha letech musely být na moři nalezeny plovoucí trosky a nádoby na palivo, které vzducholoď nesla.

Fascinující příběh souboje člověka, přírody a v té době velmi omezené techniky.