Během naší dovolené v Norsku, kde jsme byli s Kotrmelínou 14 dní, mi došlo jak v Praze poměrně často nadáváme na různé zácpy v pracovní dny, na neprůjezdnou D1 a podobně. Jasně, je to otravné, ale mohlo by to být daleko horší :-) Představte si důležitou silnici první třídy, jedinou široko daleko vaším směrem, která je průjezdná jen každých 30 minut. No a takhle to mají v Norsku s cestováním přes fjordy běžně.
Fjord je úzký mořský záliv, který vznikl prohloubením říčních údolí vlivem tlaků postupujících ledovců. Fjordy jsou typické svými strmými svahy, které jsou ledovci často erodovány až pod mořskou úroveň, kde dno moře může dosahovat značných hloubek netypických pro šelfové oblasti.
Z výše uvedené wikipedistické definice vyplývá, že jde o různě velkou vodní plochu izolovanou od moře strmými svahy, to znamená, že se na hladině pravděpodobně neutvoří moc velké vlny. Tato skutečnost nahrává trajektům, které jezdí jen mezi fjordy. Jsou totiž konstruovány jako „obousměrné“ lodě s otevřenou palubou. Trajekt přijede k molu, odklopí příď a auta se seřadí, dle pokynů posádky, na palubě v několika pruzích. Loď přirazí na druhé straně fjordu odklopenou přídí k molu, auta vyjedou ven, kapitán si nahoře otočí stoličku a z přídě se stane záď. Na palubu najedou další auta a loď jede zpátky. A tak stále dokola.
Při plánování trasy je třeba počítat s tím, že trajekt jede ve dne jednou za 20-30 minut. Je-li cesta na druhou stranu dlouhá nebo je třeba převézt více aut, jezdí zde najednou dvě i více lodí. V noci trajekty nejezdí vůbec nebo s odstupem hodin, záleží na frekventovanosti trasy a důležitosti té které silnice.
Různé lodě
Některé trajekty pendlují čistě napříč fjordem (třeba z Isane do Eid cca 4 km), jako přívoz na řece, jiné jezdí trasu delší (třeba Kilboghavn z do Rødøy cca 19 km). Trajekty na těchto trasách se od sebe sice liší kapacitou pro náklad, ale obecně se navzájem dost podobají.
Dlouhé trajekty na naší trase se s námi pouštěly i na otevřené moře, kde lze čekat velké vlny a nepřízeň počasí i osudu. Šlo o trajekty z Kristiansand do Hirtshals a z Bodø do Moskenes. Lodě na těchto trasách nemají otevřenou palubu, jsou stavěné jako skutečné lodě brázdící moře tam a zpět. V uzavřeném několikapatrovém nákladním prostoru najdete i oka na upoutání kol automobilů zabezpečující náklad proti posunutí.
Služby na palubě
Na trajektech v norském vnitrozemí lze využít služeb dle velikosti lodě a předpokládané délky plavby. Většinou je zde k dispozici rychlé občerstvení – bagety, hot-dogy, pizza, kafe, nápoje, sušenky a podobně – toalety a prostor čekárny pro posezení pasažérů.
Duty-free shop, obchody s oděvy a jídlem, hernu, restauraci i bar najdete na dlouhém trajektu plujícím z Dánska do Norska. Každý Nor se během těch 4 hodin obvykle opije jako Dán a Dán jako Nor. Pak nasednou do svých automobilů, obtěžkáni taškami s jídlem i pitím, a odjedou do svých domovů. Na Lofoty jsme jeli o trochu menší lodí než z Dánska, byla vybavena o hodně jednodušeji a účelněji. Čím více na sever tím méně luxusu a více funkčnosti. Čirou náhodou jsme na tuto loď vjeli jako poslední auto a jen díky posádce, která má tetris v malíčku, se podařilo záď lodě zavřít aniž by došlo k pomuchlání plechů nákladu.
Kolik to stojí
Všechny trajekty v norském vnitrozemí stojí mezi 220 a 350 NOK podle délky plavby. Z Dánska do Norska jsme se dostali za 89 EUR (skoro 4 hodiny plavby) a na Lofoty (3,5 hodiny plavby) jsme jeli za 670 NOK.
Cena závisí na délce plavby, délce a výšce vašeho auta, na tom zda máte za autem přívěs, kola etc. Je dobré vědět, že řidič je vždy v ceně vozidla a další pasažéři jsou placeni zvlášť. Přepravu i občerstvení lze platit kartou nebo hotově.
Trajekty na naší cestě
Na trajekt jsme vjížděli autem takže jsme toho moc nenafotili. Snažil jsem se to dohnat během plavby na vyhlídkové palubě a při čekání na trajekt. Ale pár fotek snad mám…
