„Toskánec ráno vstane a jde česat hlínu.“ Tuhle větu jsem pronesl už při první návštěvě Toskánska. Kdo neviděl ty upravené kopečky, sklizená i klikaté cesty, tak nemůže pochopit o čem jsem mluvil. Péči a pozornost, kterou věnují toskánci své krajině, jsem ještě nikde jinde neviděl. I proto je oblast Val d’Orcia chráněnou památkou Unesco.

Traktor je symbol zemědělství, který na toskánském venkově potkáte na každém kroku. Obzvlášť příjemné to je na úzké a prašné venkovské cestě. Místní zemědělce jsem potkával v kavárně na náměstí v San Quirico d’Orcia. Oni s dávali své ranní capuccino, křupavé čerstvé pečivo a mířili za svou prací. Já jsem snídal to samé, ale už jsem byl zablácený a mokrý, jak jsem ráno postával v jejich polích a čekal na východ slunce. Prohodili jsme buongiorno, oni si mě změřili pronikavým pohledem, mile se usmáli a odešli za svými povinnostmi.

Těším se na léto, až se tam zase vrátíme.